Magie a její vliv v dnešní době

08.04.2013 20:33

 

Prvopočátky magie jsou zahaleny v mlhách prehistorie v kterých se lidstvo utvářelo.Tím můžeme říci, že je magie stará  jako samo lidstvo a po celou dobu ho provází. Její stopy  můžeme nacházet a spojovat s nejstaršími důkazy lidské existence. Ovlivnila náboženství ,umění, zemědělství, průmysl, vědu, způsoby vládnutí a v neposlední řadě i společenské instituce.

Magie je pokusem uplatnit moc, vládu  prostřednictvím úkonů, o kterých lidé věří, že mají přímý a automatický  vliv na člověka, přírodu a Boha.

Podnětem v náboženství je uctívat, ve vědě vysvětlovat, v magii ovládat a přikazovat. Ve  skutečném  životě  však  tyto  postoje neexistují  samy o sobě a   rozdíly  mezi  nimi   jsou  často nerozeznatelné.

Ve  vzdálené  minulosti  všechno  zvláštní a neuchopitelné  bylo  magické  nebo nábožensko-magické. Týkalo se jak lidí tak jejich prostředí.

V magii  platí, že  pokud  je   dodržován  správný  postup  žádaný výsledek  se  vždy dostaví. Pokud  se  nedostaví, znamená  to že správný postup dodržen nebyl. Na základě těchto skutečností je  nejjednodušším důvodem k víře v magii skutečnost, že magie funguje, ne  vždy, ale  dostatečně často, aby  vzbudila  důvěru v to či ono. Přitom samotná důvěra v magii může způsobit, že magie funguje. Když například nemocný člověk věří  v kouzlo, jenž ho má uzdravit, Tato  vnitřní víra mu k uzdravení   může  pomoci. Uvěří-li člověk  ve   vražedný  účinek kouzla, které je namířeno proti němu, jeho víra ho může zabít. Právě  tento psychologický  mechanismus je  příčinou, proč víra  v magii pomáhá stmelit členy dané  komunity a dodává jim sílu soudržnosti. Magie totiž  nejenom odhání  nadpřirozené zlo, které  ho se lidé bojí, ale zároveň vzbuzuje pozitivní víru v sebe sama.

Sex  je složkou  magie, která vzbuzuje  plodnost a  životnost díky svým  extatickým, silou  naplňujícím  vlastnostem  a  rovněž  díky tomu, že magie funguje na principu analogie.

Mimikry a jazyk jsou nástrojem moci.

Podle mýtu  o stvoření egyptského Memfisu  byl svět stvořen bohem Ptahem, který si všechny dnes existující věci nejdříve vytvořil ve své mysli. Potom své myšlenky vyjádřil pomocí slov, což zapříčinilo jejich zhmotnění. V dávných  dobách rozvoj  jazyka nepochybně  dával lidem pocit, že jim  slova pomáhají   lépe  postihnout  skutečnost. Tomu  napomáhá víra, že všechny  věci  mají  svá ,,skutečná'' jména, která tvoří jejich  podstatu. V zaklínacích formulích formulích  jsou mocná jména využita jako magické zdroje moci. Kromě své kladné role při udržování důvěry a pokusech o zajištění blahobytu   a  úspěchu je magie obraným  mechanismem  proti přirozenému a nadpřirozenému zlu.

Rozličné metody počínaje pečlivě propracovanými obřady přes různá kouzla a amulety  a podružnými  pověrami  se  používají  proti nepřátelské moci živlů, nadměrné nepřízni  osudu a zlovosti démonů a duchů.

Magie má několik poloh a běžné rozlišení na bílou a černou závisí na pozorovateli.Na vyšší úrovni je rozdíl mezi bílou a černou magií rozdílem mezi legitimní magií, která  je ospravedlněna  tradicí  a pozorována pro veřejné účely  vybranými jedinci a magii nelegitimní, kterou pro svůj zisk provádějí neoficiální profesionálové. Obvinění z  černé magie, a  její vlastní provozování  jsou živeny tím, že existují dva způsoby, jak se ve společnosti dostat k moci.K tomu aby byl čaroděj na vině, nemusí samozřejmě vůbec existovat. Lidé mají totiž primitivní a zakořeněnou nechuť uvěřit, že se věci

dějí  náhodně  a  ve  společnostech  v  nichž  se  všechno podivné považuje  za  magické, nešťastné   události  jsou  potom  pohotově přičítány působení zlé magie.

Novodobé pohanství, v němž se mísí rozporné myšlenky o  svobodné vůli a osudu a štěstí, důvěra  v kouzla, schopnost vnímat  osudová znamení a neblahé předtuchy, a naděje, že prosby  k Bohu mohou pomoci v zoufalých situacích. Jelikož jsou  jak racionalismus, tak náboženství v novodobé společnosti pociťovány jako nepostačující, je taková podoba pohanství pro mnohé lidi nezbytná. Většina lidí, ať  už tehdy či  dnes, se asi nezatěžovala  logikou a věřila zároveň v osud i svobodnou vůli.

Primitivní představy, že za  nešťastnými událostmi musí stát něčí nekalé úmysly, vedlo  k  tomu, že se   na křesťany  svalovala odpovědnost  za  epidemie  a  pohromy. Tertullianus prohlásil, že kdykoliv se  stalo něco neobvyklého a  znepokojivého, byli tomu na vině  křesťané. Ironií osudu se stalo, že tentýž  instinkt vedl později křesťany ke stejným  pomluvám vůči  tzv. kacířům, Židům a čarodějnicím.

Stejný instinkt vede v dnešní době k svalování odpovědnosti na  zástupné problémy v dnešním světě…Hledání potenciálních cílů, ohnisek paranoi….Bortí se zavedené pořádky a vytváří se stále něco, co v důsledku vyvolá další eskalaci napětí ……..

Posedlost nám  skýtá  vhodný  příklad toho, jak magie funguje. Názor, že  mentální  a hysterické   nemoci  tkví  v posedlosti, byl přesvědčivý z toho důvodu, že na první pohled dával smysl.

Ve  světě  ve  kterém  se mnoho lidí cítilo beznadějně ztracenými, svatost a moc křesťanství působily přitažlivě.

Skrytá a všude přítomná  podezíravost se projevila vždy kdykoli nabyl fanatismus neobvykle útočných forem, a jednání jediného člověka  často  dovedlo  vyburcovat nadměrnou horlivost  k nebezpečnému bodu. Tak jako i v dnešní době

Ďábel si získává lidi osamělé, zoufalé nebo zužované  bídou způsobenou hladem nebo pohromou, která je potkala. Napsal Boguet.

V lidských představách nabyl Satan neomezenou moc, což přitahovalo lidi, kteří nebyli spokojeni s vlastním osudem ve společnosti. Nespravedlivost osudu, která pomohla  vytvořit víru v satanistické čarodějnictví, pravděpodobně  vytvořila  i  skutečné  satanistické čarodějnice.Za   stejných   pohnutek    se   dnes   připojují   k satanistickým skupinám, o jejichž existenci není pochyb.

Na jedné straně je zde uchopitelná moc, s jejímž vymezením souhlasí všichni(zvláště pak ti co ji mají). Představuje autoritu,propůjčenou určitým  lidem a obdiv a úspěch,kterých lze dosáhnout uznávanými cestami.Oproti tomu existují  i jiné formy vlivu,které  nelze tak  jednoduše  definovat  - neuchopitelná moc,která  se projevuje znepokojujícími nepostižitelnými aspekty společenského  života, nezměřitelnými výhodami  určitých  skupin a osobními  schopnostmi, které  vedou  k  úspěchu nepřijatelným nebo neprůhledným způsobem. Tam, kde se tyto dva systémy překrývají, můžeme tušit přítomnost čarodějovu. V tom by mělo být pro nás poučení  do dnešních dní…..

R:H